Velkoborská pouť

Přes nepříznivou předpověď počasí se sešlo dosti poutníků, kteří po 10. hodině vyrazili k poutnímu místu. Počasí se nakonec vydařilo, jen cesta byla po předchozích deštích poněkud blátivá. Poutní místo bylo jako každý rok krásně připraveno a vyzdobeno květinami; letos navíc bylo doplněno o zvonici, kterou vyrobil br. Marek Říha. Zvon byl zapůjčen z Netolické farnosti. Mši svatou světil farář David Kučerka, člen Rytířského řádů křižovníků s červenou hvězdou z Prahy; pouť i mše byla doprovázena hudbou. Hasiči nachystali pro poutníky posezení pod stanem a občerstvení, což vše bylo poutníky bohatě využito. Příprava však byla komplikována, neboť na cestě, kde je obvykle umístěn stan, byla skládka dřeva LČR, kterou se nakonec podařilo odstranit péčí a úsilím br. Václava Hájka; s přispěním dalších hasičů pak místo bylo uklizeno a nachystáno. Na kůrovcem poničené lesy okolo je však smutný pohled. Rovněž tak jsme zjistili, že u studánky je umístěna tabulka, že voda je pitná pouze po převaření. Příprava poutě i pouť samotná se uskutečnila těsně po uvolnění karanténních opatření, neboť takřka do poslední chvíle nebylo jasno, zda ji bude možno realizovat.

Pavel Čížkovský, SDH Velký Bor