Ze zachovalého materiálu lze těžko rozhodnout, zda městečko věnovalo zvláštní péči a ochraně svých písemností. První zpráva o archívu pochází teprve z roku 1941, kdy na přípis krajského referenta veřejné osvětové služby v Českých Budějovicích ze dne 20.5.1941 bylo odepsáno, že obec Strunkovice nemá zvláštní místnost na archív, neb v jejich majetku se nenachází žádné předměty, které by tuto nutnost vyžadovaly a také není žádná osoba určená, která by archív spravovala.
"Je známo, že obec vlastnila několik pergamenů, kde se nacházejí neb kdy se ztratily, není možné dohledati. Proslýchá se, že byly na nějakou výstavu zaslány a nebyly již vráceny avšak záznam o tom není k nalezení. ..." - citace z Archívu městyse Strunkovice od roku 1504 - 1945 (1950) - Inventář.
V Památné knize Obecné školy ve Strunkovicích se objevuje první zmínka o strunkovické knihovně až tehdy, kdy dle nařízení vlády republiky Československé ze dne 5.11.1919, jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních ze dne 22.7.1919 byla i zde založena knihovna. Nalézá se na radnici v předsíni 1. třídy. Za legitimaci jste (stála 2,- Kč) členem knihovny. Poprvé se půjčovalo 9.1.1921. Svazků se čítá úhrnem 180, způsobilých ku četbě jest 108 knih. První členové knihovního výboru jsou: předseda Josef Karvánek, pokladník Josef Míchal, knihovník pan učitel Jindřich Vondra a členové výboru Václav Částka, František Tušl a Jan Soukup.Ze zápisů v Pamětní knize Obecné školy ve Strunkovicích jsem vypozorovala přímou souvislost mezi školou a knihovnou. Knihovna byla vždy v této době spravována nějakým učitelem. Propojení bylo velmi těsné. Školní akce i akce města byly pořádány v prostorách knihovny a naopak. Knihovna byla zřízena přímo ve škole a knihovníky ve velké většině byli učitelé - čekatelé (např. 27.11.1927 pořádal osvětový sbor pietní vzpomínku na zdejšího občana a spisovatele Bohumila Havlasu na památku padesátého výročí jeho smrti v Alexandropoli. Dopoledne promluvil v jeho rodném domku profesor Vojtěch Novotný z Českých Budějovic a vrstevník Havlasův Řehoř Krbeček, řídící učitel v.v. Večer bylo sehráno divadlo Maryša od bratří Mrštíků).
Ve školním roce 1933 -34 je ve třídách 3.A, 3.B a 4. třídě zřízena dětská čítárna. Časopisy, které se zde půjčovaly nesly název: Naše republika, Mladý svět, Zlatá stezka, Lípa, Naše práce, Radost a Sokolské jaro.
Dne 10.12.1933 se mimo jiné v knihovně konala plenární schůze, na ní promluvila o podpoře školy a rodiny učitelka Růžena Házrová a řídící učitel vysvětloval rodičům, jaký je rozdíl mezi Slabikářem a čítankou Poupata jež byla v tomto školním roce zavedena.
Provázanost školy a knihovny je zřetelná i z toho, kdo ve válečných a částečně i předválečných letech knihovnu vedl. Byli to např. učitelský -čekatel Bohuslav Smíšek, Vojtěch Kosmata, Václav Žák, učitelka domácích nauk Jana Nikolová a Julie Slepičková. Za protektorátu docházelo k revizi učitelských i žákovských knihoven. Protokoly o vykonané revizi byly zasílány na Okresní výbor do Písku.
Po druhé světové válce se obnovila činnost lidové knihovny ve Strunkovicích nad Blanicí. Během let se vystřídalo několik dobrovolných knihovníků a knihovnic (např. pan Brozs, paní Švecová). Dnes vede knihovnu Mgr. Eva Sahulová pod metodickým vedením E.Jílečkové z okresní knihovny v Prachaticích.
Lidová knihovna se několikrát stěhovala, ale od roku 1998 se nachází v budově Městyse ve Strunkovicích nad Blanicí.
Knihovna je rozdělena do čtyřech částí:
1. část regionální
2. část stálých svazků, kterých se zde nachází přibližně 4000 kusů
3. knihovna dětská
4. soubory, které si půjčujeme z Prachatic
Pro milovníky historie má naše knihovna velmi podrobné soubory spisovatelů jako je Bohumil Havlasa, Zeyer, Holeček Třebízský. Tyto poklady vázané v kůži jsme dostali od pana doktora Hanče.
Knihovna nabízí svým čtenářům a návštěvníkům kromě půjčování knih a časopisů, různých besed, soutěží a kulturních akcí také bezplatný přístup k internetu, díky kterému nabízíme informace ze státní a veřejné správy a mnoho dalších zdrojů.
Více o aplikaci